Barevné vidění je schopnost organismu rozlišit objekty na základě vlnové délky (nebo frekvence) světla, které odrážejí, uvolňují, nebo přenášejí. Barvy lze měřit a kvantifikovat (určit jejich množství) různými způsoby. Vnímání barev člověkem je subjektivní proces, při němž mozek reaguje na podněty, které se vytvářejí při reakci kónických buněk oka na dopadající paprsek světla. V podstatě lze říci, že různí lidé uvidí stejný osvětlený objekt nebo světelný zdroj různými způsoby.
Například skupina domorodců Himba z Namibie rozlišuje barvy odlišně od většiny Evropanů a jsou schopni snadno rozlišit různé odstíny zelené, které jsou pro většinu lidí jen stěží rozeznatelné. Vnímání barev také do značné míry závisí na kontextu, ve kterém je vnímaný objekt prezentován. Například bílá stránka pod modrým, růžovým nebo fialovým světlem bude odrážet většinou modré, růžové nebo fialové světlo. Ovšem mozek vykompenzuje tento světelný efekt (protože si „uvědomí“ i posun barev okolních předmětů), a pravděpodobně vyhodnotí stránku jako bílou za všech těchto tří podmínek, což je jev známý jako stálobarevnost (colour constancy).